Někdy vzpomínám na časy, kdy jsem neměla děti. Kromě toho, že dodnes nechápu, za co jsem utrácela všechny peníze a co jsem celé ty dny dělala, často jsem těm, co děti mají, dost nerozuměla. Mámy dělají tolik divných věcí. A protože děti miluji a věděla jsem, že jednou chci být mámou, slibovala jsem sama sobě, že já budu jiná.
Mámy vše kolem sebe přeměňují v píseň. Ať už vaří dítěti oběd, uspávají, koupou nebo jdou na procházku, vše se dá přeměnit v píseň. A ze všeho, co vaše dítě alespoň trochu rozesměje, stojí za to udělat píseň další a další. A na kolik způsobů se dá zazpívat jméno vašeho děťátka už nejspíš ani nepočítáte.
Máma neustále tančí. Možná to na první pohled nevypadá jako velká změna, i dříve tančila. I celou noc byla schopna protančit. Dnes vás dokáže dokonale rozpohybovat Míša Růžičková, Čiperkové či Dáda Patrasová. A jakmile máma slyší ptačí tanec, dokáže podat takový taneční výkon, za který by se jistě nestyděl ani Harapes. To vše pro radost svých dětí.
Mámy vše kolem sebe přemění v příležitost k učení. Od té doby, kdy vaše dítě položilo první jednoduchou otázku, je celý jeho život jedna velká lekce. Dítě pak nemůže projít kolem jediné květiny, když tedy zrovna víte, jak se jmenuje, a už se spustí další z nekonečné řady poučných přednášek. Toto ovšem dělají s oblibou i tatínkové, jen na svá oblíbená témata typu spalovací motory atp.
Máma má stále při sobě jídlo. Jakmile se stanete matkou, automaticky se ve vás zapne neznámá kontrolka, která neustále monitoruje svého potomka, zda neumírá hladem. Pro tuto příležitost máte vždy při sobě plnou kabelku křupek, sušenek, rýžových chlebíčků a nepochybně také malé dózičky s nakrájeným ovocem.
Máma má vždy minimálně jedno balení vlhčených ubrousků. Utíráte s nimi zadek, pusu od jídla, ruce a nakonec i ten stůl. Nebo se dítě dokonce pobryndalo? Nevadí, opět nastupují vlhčené ubrousky. Mnoho matek těžce lituje těch let, kdy museli žít bez vlhčených ubrousků. To snad ani nebyl život. Jejich využití se totiž vůbec neomezuje pouze na záležitosti související s dítětem.
Máma myká. Už ani nevíte, kdy se to stalo. Při hodinách češtiny jste pozor dávala a moc dobře víte, že když se vaše ratolest pokaká, tak se pokakala jen ona. Vy jste se nepokakala ani s tím nemáte nic společného. Ovšem kromě faktu, že to musíte dát do pořádku, protože jakmile je přítomna máma, nikdo jiný to neudělá. Tak kde se v nás mámách bere to tlačítko, které přepíná větu typu: „Ty ses pokakal“ na „My jsme se pokakali.“ ? Obzvlášť v takových situacích působí mateřská obliba v mykání dosti úsměvně.
Krásné na tom všem je, že slečny, které si dnes slibují tak jako my tenkrát, že takové nebudou, stoprocentně takové budou. Obsah jejich kabelky, která dnes obsahuje diář se seznamem milenců, několik odstínů rtěnek, vizitky přátel a kamarádů a čisté kalhotky co kdyby náhodou, se ze dne na den změní. Plíny, svačina, brufen, hračky, obrázky od pediatra a samozřejmě vlhčené ubrousky, to je ten správný seznam. Je to změna radikální ale úžasná. A pokud se pak přistihnete, že děláte třeba i celý seznam těch divných věcí, které jste si slibovala, že dělat nebudete, pak jste určitě skvělá máma.
